Je to jako vžít se do žiící kůže, do kůže své postavy. Dát si prázdniny od reality, stát se někým jiným. Žít úplně jiný život a na ten reálný pro tuto chvíli zapomenout. Zapomenout na své osobní cíle, sny, problémy a vzít na sebe cíle a problémy své postavy. Vdechnout své postavě život, charakter, minulost a ne, jen manipulovat s postavičkou. Přesně to je Role Playing.
Jak začít s RP?
Jak? Asi nejlepší je začít tvorbou minulosti postavy. Odkud vlastně přišla? Kdo jsou případně byly její rodiče, sourozenci, příbuzní? Jaký je její přístup k ostatním lidem? Nemá náhodou nějaké výhrady k určitým rasám nebo tvorům? Jaké mněla dětství? Jaké má životní cíle? A mnoho, mnoho dalšího. Nemusíte vědět hned vše, a ani to nejde, stačí mít hrubou kostru a postupně je podle hry doplňovat.
Možná mněla špatné vzdělání a má problémy se spisovnou mluvou nebo naopak. Možná je z dalekých krajů a místní jazyk se teprve učí. Snad mněla nějaký traumatizující zážitek v dětství, který ji poznamenal až do dnešních dnů. Třeba je klaustrofobik. Může mít špatné zkušenosti se skřety a bát se jich nebo je nenávidět. Při tvorbě minulosti si můžete položit tisíce otázek a vždy budou nějaké další, ale čím více jich zodpovíte předem tím lépe se vám bude hrát. A tím lepší zážitek ze hry budete mít. Charakter postavy se může časem měnit v návaznosti na nové zážitky a nové přátele. Když nově založíte postavu, uvědomte si že je to světa neznalý jedinec, neví o něm zhola nic. Postupně se bude vše teprve učit, neví zda je silněji nějaký Ogre nebo Ettin. Neví zda bude schopen se pohybovat v kroužkové zbroji (popřípadě ze jí chyby 2 body sily aby mohl). Ale až se jí to podaří bude na sebe pravděpodobně hrdá, bude říkat něco jako, „Hle, dnes je den kdy mne bohové obdařily silou! Jsem již schopen bez problémů se pohybovat v kroužkové zbroji!“
Také oblečení má vliv na to jak působí vaše postava, ne nadarmo se říká, že šaty dělají člověka.Kovář bude chodit v pracovní zástěře a kalhotách, spíš než v kutně, přičemž kalhoty i zástěra budou nejspíše hodně špinavé. Tu naopak bude nosit spíš mág a bude ji mít v černé barvě, aby tím zvýraznil svoji autoritu. Zálesáci budou nejspíše chodit v dlouhých kalhotách a košili taktéž s dlouhým rukávem obojí samozřejmě v nevýrazných přírodních barvách, aby nebyly barevně příliš výrazní. A jelikož tráví většinu svého času ve volné přírodě a ne pod střechou, bude mít i plášť. Proto, aby jej chránil před větrem a zimou a v případě, že bude muset přespat v lese, tak aby měl v čem.
Plášť by neměl nosit každý, jak je v Ultimě skoro zvykem, ale jen ti kdo pro něj mají nějaké opodstatnění, je to přece jen další zátěž a bojovat v plášti je opravdu problém, mimo jiné hodně zpomaluje.
Jak mluvit s ohledem na RP?
Není potřeba mluvit archaickou podobou jazyka. Ale je více než vhodné vyvarovat se zkratek jako lol, rofl, smiles jako :(, ;0). Myslíte si, že je adekvátní říkat „z5“, „thanx u“, „:)“, asi ne, že?
Používejte emote, kterými popisujete činnost postavy. Vypadá mnohem lepe „*usmívá se*“, než „:)“. Také je záhodnou nepoužívat číselné údaje tykající se vlastností postavy, Kdo z vás v reálu ví, zda má sílu 82 nebo 83? Zda ovládá kovařinu z 18 nebo 19 %? Asi nikdo. A proto neříkejte „Mám BS 88%real“, ale raději pokud hrajete arogantního kováře, tak „Jsem ten nejlepší kovář, jež kdy navštívil ulice Vesperu. Kupujte pouze u mne, mé zbraně vás nezradí a ceny jsou nízké!“
Bude dobré když se naučíte přistupovat k ostatním dle svého společenského postavení. Přeci jen chudý rybář si nebude tykat s kupcem nebo dobrodruhem. Bude se k nim chovat uctivě, a adekvátně je oslovovat. Neříkejte „Musím do práce, zatím“, ale raději „Jsem již dnes unaven, půjdu si odpočinout“.
Dalším vhodným prvkem je mluvit dle profese své postavy. Mág bude mít mnohem širší a učenější slovník než kovář. Ale kovář bude znát mnoho pojmů z kovařiny, jimž mág pravděpodobně nebude rozumět, stejně tak kovář neví co to znamená KVF. Profesní slovník je pro každou oblast lidské činnosti úplně jiný. Rybář bude mít pravděpodobně velmi skromný slovník, na druhou stranu bude mít mnoho výrazů pro mořské větry, proudy a ryby. S jeho inteligencí to asi nebude nejlepší, rozhodně se nebude dát srovnat s mágem, nejspíš bude rád když si spočte za kolik má prodat ryby.
A co s hráči jež nehrají RP?
Tolerujte je. Tolerujte, že někteří na vás reagují se slovy „Co blbneš?“. Chovejte se k nim v rámci RP, čím častěji se jim toto bude stávat, tím dříve toho dojdou sami. Ano jsou vyjímky jež RP nepochopí nikdy, ale zase tolik jich není.
Kultura bydlení
Můj dům, můj hrad. Váš domov o vás říká mnohé. Rozhodně to není jen skladiště, i když na sphere to je jen málo kdy jinak.
Když stavíte dům, stavte jej pokud možno tak aby co nejméně narušoval okolí, také přemýšlejte o poloze, je naprosto nelogické stavět jej před dračí slují. Co kdyby šel drak ven? Dům by určitě lehnul popelem. Stejně tak málo kdo si kdy postavil dům na samotě, je to mnohem nebezpečnější. Osadu už většinou divá zvěř nenapadla, stejně tak loupežníci. Proto lidé zakládali osady, mněli také blíže k sousedům, kteří v případě potřeby mohli pomoci. Také případné odbytiště výrobků bylo blíže.
Velikost domu doporučuji volit, dle společenského postavení. Rybář bude rád, když bude mít malý domek. Stejně tak doporučuji, zamyslet se nad vybavením domku. Zda se hodí svojí honosností a podobně. Do malého domku malou postel a jednodušší nábytek, do velkého naopak. Pokud máte větší dům, tak se určitě najde i místo pro trofeje a obrazy. Pokud máte více místnosti, tak si rozhodněte k čemu je která určena. Kde budete ložnice, zbrojnice, dílna atd., možností je spousta. Danou místnost podle toho vybavte, do ložnice třeba krb a nějaký psací stolek. Do dílny, dle vašeho zaměření kovadlinu, výheň, tkalcovské stav, kolovrat, ponk atp.
Něco o obchodu
Dnes se většina obchodů domlouvá na webových stránkách místo ve hře. Je to asi výhodnější z hlediska ceny, ale mizí tím rituál obchodu. Jehož obsahem je vyvolávání nabídky před městskou bankou, kde se navzájem pomlouvali jednotliví prodejci, chválí své zboží, smlouvají se zákazníky.
Kováři zde nebo u kováren nabízejí své zboží, předhánějí se v cenách a vychvalují své zboží. Vzpomínají jak se jejich štíty ani pod dračím dechem neroztekly. Jak které jejich kopí probodlo kterého slavného draka. Kteří rytíři nosí brnění pouze od nich. Své výrobky opravují zadarmo, tím spíše si u nich zákazník koupí i příště, servis je totiž v ceně. Všichni zde hledí na svoji profesní čest, aby neprodávali zmetky, ale pouze kvalitní zboží, nikdo by u nich příště nenakupoval.
Troška ukázek a rad
Nezapomeňte že vaše postava neví vše co víte vy sami. To co si domluvíte někde na fóru nebo na icq se nedomlouvala postava, ale hráč! Pokud nás někdo osloví, otáčejte se k němu obličejem. Stejně tak když s někým mluvíte. Nevjíždějte na koních do domu. Nekřičte na bankéře z vnějšku banky, nejste na tržišti. Sesedněte z koně a vejděte do banky, kde si vyzvednete svůj bank. Pokud se věnujete magii, nekupujte si plnou magickou knihu. Pište si do knihy pouze kouzla, která jste již schopní vykouzlit. Jak by jste mohli umět kouzla, jež si do vlastní knihy sami nezapíšete?
A teď zkusím sepsat základní informace například o kováři Galdogovi. Narodil se ve Skara Brae. Otec byl alkoholik a nedlouho po narozeni Galdogovi sestry Vintre zemřel na otravu alkoholem. Matka byla švadlenou a udřela se k smrti, když bylo Gladogovi 12 let. Jeho jediná žijící příbuzná je Vintae, o 2 roky mladší sestra, ta s ním žije a stará se mu o domácnost. Když mu bylo asi 15 zamiloval se do sousedovi dcery Halundy, ale ona jej příliš v lásce neměla. Galdog tehdy prodal dům po rodičích a spolu se sestrou se odstehoval do Trinsicu, kde pracoval jako kovářský učeň. Smrt jeho rodičů jej velmi vzala, při jakékoliv zmínce o nich se vždy rozbrečí. On sám je velmi klidné povahy, avšak jakékoliv bezpráví na jeho sestře jej velmi rychle přivede k zuřivosti. Má strašný strach z magie, kdysi dávno se jej jeden kamarád pokusil vystrašit pomocí trošky magie, a vystrašil jej na celý život. Galdog nenávidí nemrtvé, v době kdy se spolu se sestrou stěhovali je během cesty napadl jakýsi kostlivec a ublížil Vintae. Dnes již není kovářským učněm, ale mistrem kovářem, jež vlastní jednu z nejvyhlášenějších kováren v Trinsicu.
Snažte se o co největší realističnost, samozřejmě s ohledem na fantasy svět. Například plátová zbroj, ve které na sphere serverech chodí téměř každý v reálu váží něco kolem 80kg a je v ní opravdu hodně horko. Kroužková zbroj pak váží jen něco kolem 40kg. Chtělo by někomu z vás v něčem takovém postávat před bankou v horkém dni? Asi ne že, nejspíše byste si takovou zbroj oblékli pouze v případě, že ji budete potřebovat. Nenoste ve městech tasené zbraně (jedinou vyjímkou jsou asi hole, kopí a halapartny, ty se totiž jinak než v ruce ani nosit nedají). Vždyť tasit zbraň ve městě je téměř rovno napadení, za což by vás mněli stráže přinejmenším zavřít, a pokud se budete vzpouzet tak napadnout a zavřít.
O stavbě a zařizování domku rybáře Goudy. Když Gouda konečně získal dostatek peněz, aby si mohl postavit domek a nemusel přespávat v přístřešcích, rozhodl se postavit domek. Začal hledat místo kde by mohl dům postavit, aby byl blízko vody, a aby bylo v dané oblasti dostatek ryb. Místo našel velmi brzy, bylo kousek od míst kde většinou rybařil. A protože každá země někomu patří začal hledat místního velmože. Nedaleko se nacházel hrad, místní velmož mu byl v minulosti velmi nakloněn, povolil mu svém panství rybařit a dokonce ani nechtěl desátek z ulovených ryb. Gouda tedy opět přišel ke hradu a požádal Lorda Spidermana, zda by si na jeho pozemcích nedaleko místa kde rybaří nemohl postavit malý domek. Lord Spiderman mu vyhověl a dokonce mu přislíbil že od něj dostane loď, aby mohl za rybami dále na moře. Gouda jeho lordstvu poděkoval, popřál dlouhého a plodného života a odešel do města shánět stavitele. Stavitel mu dům postavil v úžasně krátké době, a Gouda se tedy mohl nastěhovat. Měl již dům a dokonce i slíbenou loď. Připadal si jako ohromný boháč, on Chudý rybář, má dům a dokonce i loď. V domě sice nemá nabytek ale i na něj si vydělá. Po dalších několika měsících našetřil další peníze, za které se rozhodl pořídit si nábytek, sláma na spaní sice není špatná, ale on je přece boháč, muže si dovolit i postel. Začal se shánět po nějakém místním truhláři, jež by vyrobil nábytek. Nechal si vyrobit stolek, žídly, dvě truhlice, skříň a nádhernou, pohodlnou postel. Příště, rozhodl se, příště si koupí hodiny, viděl je u Lord Spidermana na stěně, kdo ví k čemu jsou, ale on jako boháč by je určitě měl mít doma.
Autorem textu je Alric Rahl, děkujeme za poskytnutí.