Není na světě lepších lukostřelců než elfů. Snad nenajdete elfa, který by vyrazil do boje bez luku. Jejich bystrý zrak a pevná ruka zajišťuje nepříteli či kořisti minimální šance na přežití. Však sebelepší střelec by byl jen průměrným, kdyby neměl pořádný luk. A tak elfové vynikají jak v používání luků, tak v jejich výrobě. Jemné a přesné ruce elfů jsou pro práci se dřevem jako dělané. Žádný řez nejde vzít zpátky a tak je pečlivost a přesnost nutností.
Poslechněte si krátký příběh o mistru Alarwovi, jenž mezi elfy proslul svou prací a jehož výrobky se stávaly rodinným bohatstvím. A vy, kdož se chcete stát lukodělci, čtěte obzvlášť pozorně, protože máte šanci se zprostředkovaně stát učni mistra Alarwa.
Odmalička si malý Alarwe nechtěl hrát s ničím jiným než s lukem a šípy. Však netoužil být tím nejlepším střelcem. Vždy se zajímal o jakékoli luky a jakékoli šípy. Ty špatné zkoumal obzvlášť. Vždy ho fascinovala ta jednoduchost a přitom účinnost luků. Ohnutý klacek na koncích spojený provázkem a může z něj být smrtící zbraň. Jeho zvědavost a bystré smysly mu brzy umožnili odhadovat, jak je který luk dobrý a co že je na něm špatného. Ač si to neuvědomoval, možná právě to z něj nakonec udělalo největšího mistra mezi mistry. Jak čas šel, bylo jedinou a logickou volbou to, že se mladý Alarwe stal učedníkem mistra šípaře. Ze začátku štípal dřevo vhodné na šípy, ale zanedlouho už vyráběl celé šípy sám. Zasazoval do nařezaných šípů pečlivě pírka a ostřil hroty s pečlivostí jemu vlastní. To ho naučilo trpělivosti a preciznosti. Za každý špatný šíp totiž dostal vyhubováno. Ale to se nestávalo nijak často a brzy mistr pochopil, že mu může svěřit složitější práci. A tak se Alarwe dostal konečně k tomu, co miloval už od dětství. Začal dělat luky. Trochu problémů měl zpočátku s tětivami. Ale brzy zjistil, jak zpracovat bavlnu tak, aby se netřepila a hlavně, aby byla dost pevná na použití v luku. Vždy, když dělal tětivy, měl po ruce soupravu na šití od maminky a jehlou opatrně vypreparovával roztřepené kousky bavlny, kterou pečlivě mnul mezi dlaněmi, až dostal dostatečně pevnou tětivu, která se netřepila. Netrvalo dlouho a mezi elfy se začalo šeptat, že Alarwe má obrovský talent a bylo tomu tak. Než se kdo nadál, byl z něj výborný řemeslník a začal vyrábět i luky ze vzácných dřev. Snem každého, kdo se zabývá výrobou luků, je dělat kvalitní tisové luky. To se podařilo Alarwovi již ve třiceti letech a to bylo jen tři roky před tím, než se mohl začít nazývat mistrem. Ano slyšíte dobře. Ve třiatřiceti letech se stal mistrem lukařem. Leckdo může namítnout, že byl ještě dítě. A měli by jste v elfském měřítku pravdu. Ale Alarwe si titul zasloužil svým neuvěřitelným umem. Dělat dokonalé luky mu ale nestačilo. Chtěl se naučit dělat i unikátní luky, ovšem dlouho nevěděl jak na to. Až jednou se mu do rukou dostal návod. Tam však byla pasáž, které pořádně nerozuměl. Týkala se postupu, při kterém dřevo získalo pevnost a zároveň pružnost. Po poradě se starým mistrem se začal učit Alarwe alchymii. Tato věda mu moc nevoněla, ale vzhledem ke svému talentu a touze po výrobě těch nejlepších luků se z něj za čas stal výborný alchymista. Alchymii studoval Alarwe na ostrově Moonglow. To by nebylo neobvyklé, neboť se na této univerzitě čas od času nějaký ten elf vyskytne, ale my jsme to zmínili proto, že tam, ač to může znít divně, dosáhl Alarwe dalšího pokroku ve svém umění. Naučil se totiž vyrábět kuše. Spřátelil se tam totiž s jedním člověkem jménem Vilém. Ten kuše miloval. Měl však jen svou starou po otci a tak mu Alarwe zhotovil novou z tisového dřeva. Musel se však naučit pracovat s kovem. Z Alarweho stal i zručný dráteník. Čím více také Alarwe pracoval s nejrůznějšími zbraněmi, tím více se o nich naučil a brzy také dokázal rozpoznat, jak je která zbraň účinná. Stal se tak už opravdovým mistrem.
Když se vrátil z Moonglow, bylo už jen otázkou času, kdy dle získaného návodu vyrobil Alarwe svůj první luk, který se mohl honosit přívlastkem unikátní. Byl to luk zvaný mezi lidmi královský. Od té doby už ale uplynula spousta vody a přibylo i luků vyrobených mistrem Alarwem. Však si také mnoho střelců pochvaluje jeho skvělou práci a ještě dlouhé generace dozajista budou.