Pokud vás cesty za obchodem nebo dobrodružstvím dovedou do některého z větších měst říše, zkuste se vyhnout trpasličím hospodám. Jsou to poměrně nebezpečná místa.
Tak především se vyhněte objednávání „malého prcka“. Mohli byste totiž zjistit, že v místech, kde jste předtím měli kolena, máte jak břitvu ostrou dvouruční sekeru. Ostatně pokud ochutnáte trpasličí pivo nebo kořalku, dá se předpokládat, že dalších pár dní strávíte na lůžku s otravou alkoholem.
Trpaslíci jsou velmi starý národ, přesto není o jejich historii a tradicích mnoho známo. Dlouhou dobu žili mimo vyznačené hranice císařství v nepřístupných horách, kde každý den svádí bitvu o zlato, uhlí, kovy, nebo o svůj život, ať už o něho usilují orkové, skřeti nebo skaveni.
To z nich udělalo nesmírně odolné a silné tvory, kteří se zlehka ohání těžkou válečnou sekerou, kterou by silní muži ztěží pozvedli. Trpaslík je tichý – pokud neochutná trpasličí pivo a nezačne zpívat o zasněžených horách plných zlata, klidný – pokud se nezapojí do debaty o mineralogii a nesmírně agresivní v případě, že někdo projeví zájem o jeho zlato. Průměrný trpaslík je připraven bránit svou truhličku se zlatem i proti hordě rozzuřených a hladových draků. V takovém případě je lepší celý boj pozorovat z nějakého velmi dobře chráněného a pokud možno vzdáleného místa.
Trpasličí města připomínají ledovec. Nad zemí spatříte pouze zlomek jejich rozlohy. Někteří učenci tvrdí, že trpaslíci byli kdysi nejpočetnější rasou. Pod celou říší se prý táhnou trpasličí tunely a chodby, ve kterých je tolik důmyslných pastí, že takřka žádný jiný vetřelec by je nebyl schopný projít živý.
Jak už bylo zmíněno, trpaslíci jsou jedineční válečníci. Trpasličí bojové klany patřili k nejobávanějším takřka ve všech bitvách historie. Na žebříčku hodnot u trpaslíka je na nejvyšším místě čest. Poté zlato. Poté dobrý boj. A teprve pak zbytek světa a světských starostí. Svou čest či zlato si v dobrém boji hájí především různými jedno i dvouručními sekerami a válečnými kladivy, ale i pouhý krumpáč se v silných rukách trpaslíka změní ve smrtící zbraň.
I zbroj trpaslíků je v každém ohledu přizpůsobena boji ve skalních chodbách nebo na prudkých horských svazích, ukrytých v hromadách sněhu a staletého ledu. Ačkoli se to na první pohled nezdá, běhá po horských úbočích každý trpaslík tak obratně, že i kamzíci to mnohdy vzdají a raději se jdou pást na mechy a lišejníky blíž k údolí. Obecně se nedá u trpaslíků mluvit o nějaké tradiční zbroji, protože vždy vychází z toho, co je typické pro daný klan. Někteří se staví s hrdostí sobě vlastní nepřátelům jen v pevných, nýty pobitých kalhotách a zástěrách. Mezi nimi najdete plno věhlasných trpasličích berserkerů. Jiní si přes ramena přehodí kroužkovou košili a krk si chrání plátovým límcem, jiní přidají i plátový hrudník či trpasličí helmu, obojí zpravidla hustě pokryté magickými a ochrannými runami.
Trpaslíci nejsou národ, který by se proslavil magií. Více než o magii se dá hovořit o léčitelství. Využívají kouzla pro zklidnění otrávené krve, léčení různých zranění, posilující a regenerační kouzla. Trpaslíci nejsou na magii hloupí, spíše většinu svého dlouhého vývoje věnovali boji a zpracování rud a kamenů. Trpasličí stavby jsou proslulé svou precizností a žádní jiní řemeslníci nejsou schopni postavit hradby tak pevné, jako jsou ty, které chrání trpasličí města. Mnohdy jsou do kamenných bloků vytesány ochranné runy, takže hradby mohou dlouho odolávat i mocné magii skaveních věštců.
Trpaslíci jsou poměrně uzavřený národ, na druhou stranu jejich vášeň pro zlato a vědomí toho, že jsou nejlepší kováři a kameníci, je čas od času přivede do ostatních měst za obchodem. S lidmi vychází poměrně dobře, protože lidé mají zlato, které rádi utrácí.
S elfy je to trošku složitější. Většina trpaslíků nemá elfy ráda, zejména ty bojovnější klany. Nemohou jim odpustit to plýtvání kovy, které leží pod statnými stromy, které by tak dobře mohly sloužit jako výdřeva v dolech nebo potrava pro věčně hladové kovářské výhně. Nicméně v mnoha bitvách stáli bok po boku elf s lukem a trpaslík s válečným kladivem nebo sekerou a to je něco, na co žádný trpaslík nikdy nezapomene.
Mnoho legend a bojů je vyryto a vytesáno do kamene v síních a chodbách trpasličích měst, ale také do zbraní, kde se obrazy z historie proplétají s runami, které chrání držitele zbraně nebo zbroje.